Bakteriální choroby

Bakteriální skvrnitost listů révy (Pseudomonas syringae)

Na plně vyvinutých listech jsou zřetelné drobné světlezelené až žlutozelené, nervaturou ohraničené skvrny. Skvrny jsou ojedinělé nebo ve skupinách. Postižená místa červenají, hnědnou a postupně nekrotizují. Na okrajích nekrotických skvrn postupně vznikají další světlé skvrny. Silně postižené listy žloutnou nebo červenají a předčasně opadávají. Bakterie přetrvávají dlouhodobě epifyticky na rostlinách a za příznivých podmínek napadají disponovaná pletiva listů.

K výskytům dochází především za deštivého počasí, na teplotu nemá patogen vyhraněné nároky. Výskyty omezí všechna opatření, která zajistí plnou vitalitu keřů, zejména vyrovnaná výživa.

Bakteriální nádorovitost révy (Rhizobium radiobacter, syn. Agrobacterium tumefaciens; Rhizobium vitis, syn. Agrobacterium vitis)

Nejčastěji na hlavě keře nebo na kmínku různě velké a utvářené nádory. U sazenic jsou nádory obvykle v místě srůstu roubu a podnože a na bázi podnožového řízku. Nádory jsou zpočátku bílé nebo zelené, měkké, květákovité. Později tvrdnou a dřevnatí.

Postižené keře mají světlejší a menší listy a kratší a slabší přírůstky. Silně postižené keře slaběji rostou a dávají menší a méně kvalitní sklizeň. Výnos bývá snížen o 20–50 %. U napadených keřů dochází k horšímu vyzrání dřeva. R. vitis je především patogen révy. R. radiobacter je široký polyfág, jeho hostitelský okruh zahrnuje mnoho převážně dvouděložných rostlin. Bakterie rodu Rhizobium jsou běžnými půdními organismy. Většina kmenů není tumorogenních. R. vitis byl zjištěn pouze v půdě ve vinicích, kde přetrvává v nerozložených zbytcích révy. K infekci kořenů dochází přes čerstvá poranění. Dojde-li k infekci, může se patogen šířit do celé rostliny, při čemž nádory vznikají v místech, kde došlo k poranění. Patogen přetrvává v xylému svazků cévních kořenů. Odtud se na jaře dostává do nadzemních částí keřů. Zde je latentní až do doby vzniku poranění pletiv (poškození pletiv jarním nebo zimním mrazem, jiná poranění). Část plasmidu patogena se dostává do buňky poraněných pletiv hostitele, integruje s jadernou DNA a kóduje genezi tumorů a syntézu opinů. Proces probíhá optimálně při teplotách 20–27 °C. Bakterie přetrvávají v pletivu napadených rostlin a v půdě. Při systemickém napadení (R. vitis) se onemocnění může šířit množitelským materiálem.

Ochrana: vzhledem k možnosti systémového onemocnění révy je důležitá fytosanitární selekce a produkce zdravého výsadbového materiálu. Ve vinicích je třeba zabránit nebo omezit poranění včetně poškození mrazem a případná poranění ošetřit. Významný je dostatečný časový odstup při obměně porostů. Riziko napadení omezuje pečlivá agrotechnika a zejména harmonická výživa, která zajistí plnou vitalitu keřů. Perspektivní je šlechtění na odolnost a využití biologické ochrany (netumorogenní kmen R. vitis F2/5).