Směrnice integrované produkce

Směrnice IP definuje pro většinu vinohradnických technologií tři kategorie technologických postupů.

• – Prvou kategorií jsou postupy a technologie doporučené, které jsou jak z hlediska kvality produkovaných hroznů a vína, tak z hledisek ekologických a rovněž z hledisek ekonomických optimální, (např. dlouhodobé potlačování škodlivých roztočů introdukcí, stabilizací a ochranou dravých roztočů).
• – Druhou kategorií jsou postupy akceptované, které sice nejsou z uvedených hledisek optimální, ale v dané situaci nejsou vyloučeny, (např. použití ekotoxikologicky přijatelných, vůči užitečným členovcům minimálně toxických akaricidů
• při překročení prahů škodlivosti fytofágními roztoči v období, kdy draví roztoči ještě nejsou natolik namnoženi, aby byli schopni spolehlivě kontrolovat výskyt škodlivých roztočů).
• – Třetí kategorií jsou postupy a technologie, jejichž použití je striktně zakázáno. V případě výše uvedeného příkladu jde o paušální aplikace akaricidů proti škodlivým roztočům bez znalosti aktuální populační hustoty škůdců a tedy i bez znalosti potřeby ošetření. Dalším příkladem striktně zakázaného postupu v této souvislosti je například aplikace některého neselektivního, vůči užitečnému hmyzu a roztočům vysoce toxického pesticidu ze skupiny syntetických pyrethroidů, či černý úhor v meziřadí celé vinice.

Členské podniky svazu hospodařící sytémem IP se zavazují dodržovat tyto směrnice.

Uplatňuje – li podnik po dva roky bez závažného porušení doporučené technologie při produkci hroznů ve vinici, získává právo označovat vína ochrannou známkou „Integrovaná produkce“. 

Striktním dodržováním základních prvků IP je jak v ČR, tak v ostatních zemích EU a rovněž ve Švýcarsku podmíněno získání dotací za hospodaření v ekologicky vhodném systému integrované produkce. Smyslem dotování vinohradníků hospodařících v systému integrované produkce je podpora co nejširšího uplatnění ekologicky vhodných technologií trvale udržitelného rozvoje. To znamená technologií, které přispívají k ochraně a podpoře biodiverzity v krajině, minimalizaci zátěže hroznů a vín cizorodými látkami a v neposlední řadě i minimalizaci množství používané energie z fosilních zdrojů.