ESCA, Eutypa
Chřadnutí a odumírání révy – Esca
Poškození
Příznaky: na listech mezi hlavními žilkami vznikají nejdříve žlutozelené (bílé odrůdy) nebo červenofialové (modré odrůdy), různě veliké, často nepravidelné skvrny. Skvrny se zvětšují a splývají. Pletiva mezi nervy a okraje listů postupně nekrotizují (tygrovitost). Nekrotické plochy zůstávají olemovány světle žlutým (bílé odrůdy) nebo červenofialovým (modré odrůdy) okrajem. Hrozny jsou menší a na bobulích se často vyskytují černofialové skvrny. Silněji postižené keře náhle odumírají. Na řezu hlavou nebo kmínkem poškozených keřů lze pozorovat hnědou nekrózu a později bílý rozklad dřeva.
Původci choroby jsou v našich podmínkách nejčastěji stopkovýtrusé houby rodů Fomitiporia a Stereum a vřeckovýtrusé houby rodu Botryosphaeria. Často se však vyskytují i další patogeny.
Původci přetrvávají v napadených rostlinných částech někteří i v půdě. K infekcím dochází přes poranění, především při časném zimním řezu (deštivé a teplé periody v zimním období). Choroba se může šířit také množitelským materiálem a infekcí z půdy.
.
příznaky na mladých listech černofialové skvrny na bobulích
odumírající keř poškození na řezu kmínkem
Napadené mladé keře (Petriho choroba) mají malé chlorotické, často od okrajů zasychající listy a krátké letorosty. Na příčném řezu, zejména pod místem štěpování a na bázi kořenového kmínku černohnědé skvrny. Na podélném řezu černohnědé proužky. Význam: Velmi škodlivé onemocnění způsobující chřadnutí a předčasné hynutí mladých i plodných keřů.
Biologie
Hostitelské rostliny: Onemocnění je způsobeno několika parazitickými a příležitostně parazitickými houbami. Na révu jsou vázány Fomitiporia mediterranea a Phaeomoniella chlamydospora, ostatní jsou v různém stupni polyfágní.
Ekologie: Nejčastějšími původci onemocnění jsou stopkovýtrusé houby Fomitiporia punctata, případně F. mediterranea a Stereum hirsutum. Plodnice na révě vytvářejí jen výjimečně. V plodnicích vznikají bazidiospory, které jsou zdrojem infekce. K infekcím dochází především na jaře a na podzim. Původci chřadnutí a odumírání keřů révy jsou také mytosporické houby Phaeomoniella chlamydospora a houby z rodu Phaeoacremonium (Petriho choroba). Často napadají i mladé keře. Zdrojem infekce jsou především spory z napadených keřů. K infekci dochází přes poranění zejména při časném zimním řezu, pokud následuje teplejší a vlhké počasí. Keře mohou být infikovány také z půdy (P. chlamydospora). Onemocnění se může šířit i rozmnožovacím materiálem.
Ochrana:
Nepřímá: Plná vitalita keřů. Řez provádět co nejpozději (kratší doba vnímavosti k infekci). Větší poranění ošetřit nátěrovými přípravky. Odstraňovat napadené keře. Po řezu vynést starší dřevo, drtit jen réví a dvouleté dřevo. V okolí vinic neponechávat skládky starého dřeva. Pokud nejsou napadeny bazální části keřů obnovit poškozené kmínky. Dodržovat zásady obměny porostů. Používat zdravý rozmnožovací materiál a sazenice.
Eutypové odumírání révy
Poškození
Příznaky: Napadené keře mají slabé, krátké a metlovité letorosty, typické je zkrácení internodií. Listy jsou malé, chlorotické, často nahlučené a s nekrotickými skvrnami. Květenství sprchávají. Hrozny jsou malé a mají nestejnoměrně vyvinuté bobule. Na kmíncích jsou různě rozsáhlé nekrózy vycházející z místa poranění (infekce). Na příčném řezu hnědá nekróza dřeva, obvykle v podobě klínu. Onemocnění se vyvíjí pozvolna, příznaky se obvykle projeví 3–4 roky po infekci. Význam: Onemocnění se vyskytuje především ve starších vinicích. Napadené keře postupně chřadnou, až hynou.
příznaky na letorostech napadený keř zkrácená internodia letorostů
Biologie
Hostitelské rostliny: Réva, kříženci révy a další druhy listnatých dřevin.
Vývojový cyklus: Na napadených částech se vytvářejí stromatické útvary a v nich plodnice – peritecia. Plodnice lze pozorovat na příčném řezu stromaty. Často jsou až na odstraněném starém dřevě. Výjimečně lze na vnitřní straně borky nalézt i plodnice anamorfního stádia houby. Askospory se uvolňují především koncem zimy (předjaří), kdy je prováděn řez. Ekologie: K infekcím dochází již za velmi nízkých teplot (od 1°C). Za vyšších teplot infekce omezuje konkurenční působení mikroorganizmů a hub. Askospory šíří vítr a déšť. Déšť je nezbytný k uvolňování askospor i k infekci. Patogen je typický parazit ran. Infikována jsou především poranění na starším dřevě. Citlivost ran k infekci klesá s odstupem od doby poranění a trvá 3–7 týdnů. Při pozdějším řezu trvá 3–4 týdny.
Ochrana
Nepřímá: Především je třeba zajistit plnou vitalitu keřů. Řez, zejména pokud dochází k větším poraněním, provádět co nejpozději na jaře mimo období největšího rizika infekcí. Vhodné je řezat za teplejšího a suchého počasí. Ihned po řezu ošetřit větší poranění nátěrovými přípravky. Odstraňovat napadené části nebo keře. Po řezu odstranit a zlikvidovat staré dřevo, drtit jen réví a dvouleté dřevo. V okolí vinic neponechávat skládky starého dřeva. Pokud nejsou napadeny bazální části keřů obnovit kmínky.
