Červená spála

Poškození

Příznaky: na listech bílých odrůd žluté, u modrých odrůd červené, žilnatinou ohraničené skvrny. Na poškozených částech tmavě zbarvené žilky. Skvrny se zvětšují a postupně nekrotizují. Mezi zaschlým středem skvrny a zdravým pletivem zůstává nápadný pruh živého pletiva, který je u bílých odrůd žlutý a u modrých odrůd červený. Postiženy bývají především starší listy. Silně postižené listy zasychají a předčasně opadávají.

 

Význam: výskyt onemocnění je výrazně vázán na lokalitu. Škodlivě se projevuje výjimečně při časném a silném napadení, kdy může být značně redukována listová plocha. V důsledku předčasného zasychání a opadu listů dochází ke snížení výnosu a kvality sklizně a k horšímu vyzrání réví.

Biologie

Hostitelské rostliny: červená spála napadá révu, křížence révy s ostatními révami i podnožové révy. Z příbuzných dřevin je napadán především loubinec.

Vývojový cyklus: houba přezimuje v pletivu napadených opadlých listů, kde od poloviny května postupně dozrávají plodnice apotecia, v nichž se diferencují ve vřeckách askospory. Askospory jsou zdrojem primárních infekcí. Postupně se uvolňují, v závislosti na dešťových srážkách, po dobu několika týdnů. Askospory jsou hlavním zdrojem šíření onemocnění, k šíření konidiemi z napadených listů dochází jen výjimečně za mimořádně příznivých podmínek pro rozvoj onemocnění.

Ekologie: onemocnění se šíří především za teplého a deštivého počasí. K uvolnění askospor musí být zvlhčeny plodnice a pro infekci je nezbytné ovlhčení listů. Optimální pro šíření jsou teploty v rozmezí 20–25 °C.

Ochrana

Ošetřuje se na lokalitách pravidelných výskytů, pokud jsou příznivé podmínky pro šíření onemocnění. Poprvé při délce letorostů 15–20 cm, podruhé za 10–14 dní. Doplňkovým opatřením je likvidace opadlých napadených listů, na nichž parazit přezimuje.