Fytoplazmové žloutnutí a červenání listů révy (strolbur)

Poškození, Biologie, Ochrana

Náchylnost odrůd

Bílé odrůdyChardonnay, Rulandské bílé, R. šedé, Ryzlink rýnský, Kerner, Müller Thurgau, Hibernal, Muscaris, Savilon

Modré odrůdyAndré, Frankovka, Zweigeltrebe, Dornfelder, Modrý Portugal, Svatovavřinecké, Rulandské modré, Cabernet Sauvignon, Merlot

Charakteristika patogenu
Hostitelské spektrum
 Fytoplazma stolburu bramboru infikuje celou řadu kulturních i plevelných rostlin, mezi nejvýznamnější patří lilek brambor Solanum tuberosum, paprika roční Capsicum annuum, rajče jedlé Solanum lycopersicum, lilek vejcoplodý Solanum melongena, lilek černý Solanum nigrum a další lilkovité plevele, miřík celer Apium graveolens, réva vinná Vitis vinifera, nejdůležitější zdroj infekce jsou plevele – svlačec rolní Convolvulus arvensis a kopřiva Urtica dioica.
 
 
Příznaky napadení
 Nejnápadnějším příznakem je předčasné intenzivní zbarvení a skvrnitost listů, u bílých odrůd se listy zbarvují žlutě a u modrých odrůd červeně, proto je také období před koncem vegetace (srpen, září) nejvhodnější pro prohlídky výsadeb. Na čepelích listů se objevují barevné skvrny, které se zvětšují a postupně splývají, jsou nepravidelné nebo ohraničené žilkami od zelených částí, samotná žilnatina zůstává zelená nejdéle, okraje listové čepele se stáčí směrem dolů. Listy jsou křehké a postižené části listů postupně nekrotizují. Letorosty jsou slabší, kratší, internodia letorostů mohou být zkrácená, u citlivých odrůd mohou být letorosty gumovité, svěšené, vegetační vrcholky letorostů často zasychají, letorosty nerovnoměrně vyzrávají, později se na povrchu vytvářejí malé černohnědé až černé skvrny. Infikované keře citlivých odrůd na jaře špatně a opožděně raší. U květů a plodů dochází k usychání a opadu květenství, při slabším projevu odumírají stopky a části třapiny a bobule scvrkávají, méně postižené bobule se dříve vybarvují a mají nižší cukernatost a vyšší obsah kyselin. Náchylné odrůdy po čase odumírají.  
 Intenzitu příznaků ovlivňuje termín napadení, odrůda a podnož a stanovištní podmínky. Šíření fytoplazmy stolburu je ve vinici pomalejší než fytoplazmy zlatého žloutnutí révy, infikovány jsou pouze jednotlivé rostliny. Příznaky se mohou projevit na celém keři nebo pouze na některých výhonech či jejich částech, rovněž v různých letech intenzita příznaků kolísá, dokonce se v některých letech nemusí vůbec projevit.
 
 
Možnost záměny
 Při hodnocení příznaků u rostlin podezřelých z napadení fytoplazmou žloutnutí a červenání listů révy je potřeba se vyvarovat možné záměně s jinou příčinou poškození – nejčastěji bývají nápadně zbarvené výhony jen mechanicky poškozené nalomením nebo zaškrcením letorostu. 
 Svinování listů způsobují také svinutky virového původu, zbarvení a nekrotizaci mezižilkových pletiv listů některé houbové choroby (ESCA), sání hmyzu (pidikřísek révový) nebo nedostatky ve výživě (hořčík, draslík, bór) či poškození herbicidy (červenání a svinování listů, žloutnutí, nekrózy).
 
 
Životní cyklus
 Nejvýznamnějším přenašečem fytoplazmy stolburu bramboru je žilnatka vironosná (Hyalesthes obsoletus). Je to polyfágní druh, který saje na mnoha druzích rostlin. Samička klade od počátku července vajíčka pod povrch půdy a vylíhlé larvy sají na kořenech rostlin (nejčastěji svlačců, populace v Itálii a některé populace v Německu upřednostňují kopřivy). Larvy jsou mléčně bílé, ve stádiu 3.–4. instaru přezimují v půdě. Ve druhé polovině června se objevují dospělci, kteří přelétávají na jiné rostliny. 
 Od konce padesátých let nastal prudký úbytek žilnatek, v 80. letech byly dokonce považovány za ohrožený druh. Se změnou v hospodaření (nižší spotřeba insekticidů a herbicidů, šíření plevelných rostlin) a po nástupu suchých teplých let se začala zvyšovat početnost populací u nás i v jižněji položených zemích.
 
 
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
 Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu výsadeb ke zjištění prvních příznaků napadení chorobou.  
Metody detekce: Mikroskopická analýza vzorků pro potvrzení přítomnosti fytoplazem v rostlině – elektronová a fluorescenční mikroskopie. 
Biologické testy – roubování indikátorových rostlin. 
Molekulárně-biologické metody – analýza DNA pomocí polymerázové řetězové reakce pro určení druhu fytoplazmy. 

 Pozn.: Množství fytoplazem v nadzemních částech rostlin kolísá v závislosti na ročním období a průběhu klimatických podmínek v jednotlivých letech, což samozřejmě ovlivňuje možnosti jejich detekce. Obecně lze říci, že nejvyšší koncentrace fytoplazem v pletivech nadzemních částí rostlin je v druhé polovině vegetačního období, v kořenech jsou fytoplazmy detekovatelné celoročně. V nadzemních částech rostlin, především u dřevin, jsou fytoplazmy distribuovány velmi nerovnoměrně, proto správný odběr vzorků je jednou z nejdůležitějších podmínek jejich úspěšné detekce.
Nepřímé metody monitoringu
 Jednou z možností je monitoring přenašeče fytoplazmy žilnatky vironosné pomocí žlutých lepových desek umístěných v plevelném podrostu a v okolí vinic.
 
Prognóza výskytu
 Podle výskytu v předchozím roce.
 
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
 Všechna ochranná opatření jsou pouze nepřímá a zahrnují především důslednou fytosanitární kontrolu množitelských porostů a testování a ozdravování výchozích šlechtitelských a množitelských materiálů, zakládání množitelských výsadeb v oblastech bez výskytu fytoplazem a likvidaci napadených rostlin.  
Případy ozdravení jsou evidovány a jejich úspěšnost závisí na odrůdě a stanovištních podmínkách. V zásadě u rostlin s mírnými příznaky je větší úspěšnost ozdravení než u silně napadených rostlin.  
U fytoplazmy stolburu bramboru je důležité omezení výskytu vektorů, především křísa žilnatky vironosné a výskytu hostitelských, především rezervoárových rostlin patogenu a současně hostitelů vektoru (svlačec rolní a kopřiva dvoudomá), omezení výskytu ostatních hostitelů patogenu (především druhy čeledi lilkovité a některé druhy čeledí hvězdnicovité a bobovité, a dvouděložných plevelů vůbec (vhodným řešením je zatravnění).  
Zajištění produkce zdravého výsadbového materiálu.
 
Nechemické metody ochrany rostlin
Mechanická a fyzikální ochrana
Zmlazení silně napadených keřů a následné zapěstování nových kmínků. Odstranění velmi silně napadených keřů. 
Doporučená opatření: Označit v létě příznakové keře. V mladých vinicích označené keře zlikvidovat a provést na jaře podsadbu.   
V plodných vinicích označené keře sledovat, případně v předjaří zmladit a zapěstovat nový kmínek, v následujících vegetačních obdobích označené nebo zmlazené keře sledovat.
 
 
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
 
 
Chemická ochrana rostlin
Chemická regulace přenašeče insekticidními přípravky je vzhledem k jeho převážnému výskytu mimo vinici neúčinná.

Sponzoři a spolupráce

Realizováno za podpory

Ecovin
Ministerstvo zemědělství
ifoam